Na časové ose jsou zachyceny události, které předcházely perzekuci českých a moravských Židů za druhé světové války, a samotný průběh perzekuce.
  Barevně jsou znázorněny události týkající se šesti dětí, jejichž osudy výstava přináší.
 
 
 

 

1918		1918–1933: Výmarská republika – období demokratického režimu v Německu
1921		Adolf Hitler předsedou NSDAP (Národně-socialistické německé dělnické strany)
1925		vydání knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf
1928		1. 2.: v Praze se narodil Petr Ginz
		5. 7.: v Praze se narodila Alice Justitzová
1930		24. 10.: v Děčíně se narodila Eva Löwidtová
1931		16. 6.: v Praze se narodil Martin Glas
1932		3. 1.: v Pardubicích se narodil Pavel Werner
1933		30. 1.: Adolf Hitler jmenován německým kancléřem
		20. 3.: zřízení koncentračního tábora v Dachau
1934		26. 1.: v Praze se narodila Růženka Friedová
		30. 6.: „noc dlouhých nožů“ - zlikvidováni velitelé oddílů SA (Sturmabteilung)
1935		15. 9.: na sjezdu NSDAP přijaty tzv. „norimberské zákony“
1936		7. 3.: vstup německé armády do demilitarizovaného pásma v Porýní
1938		13. 3.: obsazení Rakouska německou armádou - tzv. Anschluß
		29. 9.: mnichovská dohoda – Velká Británie, Francie, Německo a Itálie se bez účasti československých zástupců dohodly na odstoupení pohraničních území ČSR Německu
		5. 10.: československý prezident Edvard Beneš abdikoval a odešel do exilu v Londýně
		9. 11. - 11. 11.: na území Německé říše (i v zabraném čsl. pohraničí) rozpoután pogrom známý pod názvem „křišťálová noc“ – vypálena či poničena většina synagog, vyrabovány židovské obchody a mnoho Židů zabito či odvlečeno do koncentračních táborů
		listopad 38 - září 39: umožnena emigrace vybraných dětí z Rakouska, Německa a Protektorátu Čechy a Morava do Anglie
		30. 11.: Emil Hácha jmenován prezidentem Československé republiky
		prosinec 1938: příchod Nicholase Wintona do Prahy
		14. 3.: vypraven první dětský transport z Prahy do Anglie s 20 dětmi
1939		14. 3.: vyhlášení samostatného Slovenského státu
		15. 3.: obsazení českých zemí německou armádou
		16. 3.: vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava
		březen 1939: v protektorátu přijata tato protižidovská nařízení:  • zákaz výkonu profese židovským advokátům  • zákaz pracovat ve veřejné správě, ústavech a institucích  • zákaz pracovat u soudů  • zákaz vyučovat ve školách  • zákaz výkonu praxe pro lékaře „neárijského původu“ ve všech    zdravotních zařízeních
		19. 4.: vypraven druhý transport z Prahy do Anglie s 36 dětmi
		29. 4.: vypraven třetí transport z Prahy do Anglie s 29 dětmi
		13. 5.: vypraven čtvrtý transport z Prahy do Anglie s 61 dětmi
		2. 6.: vypraven pátý transport z Prahy do Anglie se 123 dětmi
		21. 6.: vydáno nařízení říšského protektora Konstantina von Neuratha o židovském majetku, kterým vstoupily na území Protektorátu Čechy a Morava v platnost norimberské zákony
		červenec 1939: zákaz výuky židovských dětí na německých obecných a středních školách
		1. 7.: vypraven šestý transport z Prahy do Anglie s 241 dětmi. Transportem odjíždí i Alice
		20. 7.: vypraven sedmý transport z Prahy do Anglie s 76 dětmi, mezi nimi Aličina sestra Mimka
		28. 7.: v Praze vzniká z podnětu okupačních orgánů Ústředna pro židovské vystěhovalectví
		srpen 1939: Židům zakázáno navštěvovat hostince a kavárny, pokud nemají prostor vyhrazený pro Židy
		2. 8.: vypraven osmý transport z Prahy do Anglie s 68 dětmi
		1. 9.: ZAČÁTEK DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
		1. 9.: připravovaný největší dětský transport z Prahy do Anglie již neodjel
		září 1939: • povinnost pro Židy odevzdat rozhlasové přijímače • zákaz pro Židy vycházet po 20. hodině
		říjen 1939: možnost propustit zaměstnané Židy k prvnímu dni v měsíci bez udání důvodu
		listopad 1939: zřízeny vázané židovské účty, jimiž smějí Židé disponovat jen se souhlasem finančních úřadů
		v průběhu roku 1939: • Židé vyloučeni ze všech spolků • Židé nesmějí navštěvovat sportovní hřiště ani jako diváci
1940		leden: • všechny platby ve prospěch Židů musí být odváděny pouze na vázaný bankovní účet • Židé nesmějí řídit podniky, které byly převedeny do árijských rukou
		únor: • vyhlášena povinnost pro Židy přihlásit stav majetku k 31. 12. 1939 • Židům zakázány návštěvy divadel a kin
		březen: občanské legitimace Židů označeny červeným písmenem „J“
		květen: zákaz přístupu Židů do všech veřejných sadů a zahrad v Praze
		14. 6.: v Malé pevnosti v Terezíně zřízena policejní věznice pražského gestapa
		červenec: Židům zakázána plavba na parnících
		srpen: • pro Židy stanovena nákupní doba 11 - 13 a 15 - 16.30 hod • zákaz přijímání židovských žáků do škol s českým vyučovacím jazykem • Židům definitivně zakázán vstup do kaváren a restaurací
		září: Židé smějí jezdit tramvají jen v posledním voze a na zadní plošině
		listopad: Židům zakázáno měnit bydliště a opouštět jeho obvod
		prosinec: Židům zakázán přístup do některých ulic v centru Prahy
1941		leden: • Židům konfiskovány telefony • Židům zrušen příděl jablek • Židům přikázáno odevzdat řidičské průkazy
		únor: zákaz rybaření pro Židy
		březen: Židé nesmějí dostávat poukázky na šaty
		červen: Židům zrušeny příděly cukru
		červenec: Židům je zapovězen přístup do všech lesů, včetně soukromých
		srpen: Židům odebrány příděly luštěnin
		září: • zákaz pro Židy opustit bez policejního povolení obvod bydliště • všem Židům od 6 let věku nařízena povinnost viditelného označení žlutou šesticípou Davidovou hvězdou • zákaz vstupu Židů do veřejných knihoven • zákaz veřejného provozování nebo reprodukování hudby židovských autorů
		říjen: • Židům zakázáno kouřit tabák a obstarávat si tabákové výrobky • Židé mohou používat pouze nejnižší třídu vlaků • Židé mají zakázáno odebírat holicí mýdlo • zákaz poskytnout Židům ovoce a cukrovinky • zákaz prodat nebo darovat Židům marmelády a džemy • zákaz prodeje sýrů • zákaz prodat nebo darovat Židům ryby, drůbež nebo zvěřinu • Židé ztrácejí nárok na plat v době nemoci, na nemocenské příplatky, na rodinné příplatky • Židé ztrácejí nárok na placenou dovolenou • Židé smějí být zaměstnáni pouze ve skupinách, odděleně od ostatních zaměstnanců • Židé nesmějí být vyučeni v oboru
		10. 10.: na poradě u Reinharda Heydricha Terezín určen jako vhodné místo pro soustředění většiny protektorátních Židů a rozhodnuto o deportaci části protektorátních Židů do Lodže a Minsku
		listopad: Židé nesmějí odebírat cibuli
		24. 11.: první transport do Terezína – tzv. Aufbaukommando (komando výstavby) čítající 342 mužů
		30. 11.: počátek deportací celých rodin z území protektorátu
		4. 12.: příjezd druhého komanda výstavby čítajícího 1000 mužů do Terezína
		10. 12. 1941: Eva deportována s rodiči transportem L z Prahy do Terezína
1942		leden: povinnost pro Židy odevzdat kožichy a vlněné předměty
		9. 1.: první transport z Terezína na východ – cílem je Riga v Lotyšsku
		20. 1.: konference ve Wannsee, na které byla dohodnuta koordinace „konečného řešení židovské otázky“
		24. 1.: Petr deportován transportem Ca z Prahy do Terezína
		16. 2.: zrušení terezínské městské obce; nadále je Terezín vyhrazen jen Židům, kteří mají být umístěni v uzavřených sídlištích
		16. 4.: Martin deportován s rodiči a bratrem transportem St-Ez z Prahy do Terezína
		2. 6.: první transport Židů z Německa do Terezína
		27. 6.: poslední civilní obyvatelstvo opustilo Terezín
		červen 1942: Židům nakázáno nahlásit psy, kočky a okrasné ptactvo
		3. 7.: zrušeny civilní názvy ulic v terezínském ghettu, ulice označeny písmeny L a Q (Langestrasse a Querstrasse)
		6. 7.: Terezín se stává „otevřeným městem“ s výjimkou částí pro židovské vězně nepřístupných
		18. 9.: nejvyšší početní stav vězňů v celé historii Terezína – 58 491 osob
		26. 10.: počátek deportací z Terezína do Osvětimi-Birkenau – od nynějška jediného cíle všech transportů vypravených z Terezína na východ
		9. 12.: Pavel deportován s rodiči a sestrou transportem Cg z Pardubic do Terezína
		17. 12.: Friedl Dicker-Brandeisová je deportována do Terezína; zde se věnuje výuce kreslení
		18. 12. 1942 – 30. 7. 1944: každý pátek vychází časopis Vedem (celkem vyšlo 82 čísel)
1943		18. 3.: dobudován a otevřen silniční obchvat kolem Terezína, jehož izolace tak byla dovršena
		21. 4.: zřízena „Banka židovské samosprávy“
		1. 5.: zrušen název „Ghetto Terezín“ a zavedeno pojmenování „Židovské sídliště“
		7. 7.: povinnost žen vězněných v Terezíně hlásit těhotenství; pokud žena otěhotněla v Terezíně, byl nařízen potrat
		24. 8.: příjezd dětského transportu z likvidovaného ghetta v Bialystoku v Polsku do Terezína – 1300 dětí, které jsou drženy v nejpřísnější izolaci kvůli utajení informací o situaci v Polsku
		6. 9.: všechny transporty na východ od tohoto dne vydávány za transporty pracovního nasazení
		září 1943: transport 5000 vězňů z Terezína do Osvětimi-Birkenau, kde byli ubytováni v tzv. terezínském rodinném táboře
		23. 9.: premiéra dětské opery Brundibár v Magdeburských kasárnách (do podzimu 1944 uskutečněno 55 repríz)
		28. 9.: Petr deportován do Osvětimi, neprošel selekcí, zemřel v plynové komoře
		29. 10. 1943 – březen 1944: v Terezíně vychází dětský časopis Kamarád (celkem vyšlo 19 čísel)
		19. 11.: počátek „zkrášlování města“ v terezínském ghettu – „Verschönerung der Stadt“
		prosinec 1943: další hromadný transport terezínských vězňů do rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau
		15. 12.: Pavel transportován do rodinného tábora v Osvětimi
		22. 12. 1943 – 2. 5. 1944: v Terezíně vychází časopis Domov (celkem vyšlo 10 čísel)
		1943 – 1944: v Terezíně vychází časopis Nešar (celkem vyšlo 13 čísel)
1944		leden 1944 – únor 1944: v Terezíně vychází časopis Hlas půdy (celkem vyšla 3 čísla)
		leden 1944 – červen 1944: v Terezíně vychází časopis Bonaco (celkem vyšlo 6 čísel)
		25. 2. 1944 – 24. 8. 1944: v Terezíně vychází časopis Rim Rim Rim, (celkem vyšlo 23 čísel a 3 zvláštní vydání)
		únor 1944 – května 1944: v Terezíně vychází časopis Noviny (celkem vyšlo 9 čísel a 3 obrazové přílohy)
		8. 3.: hromadná vražda českých a moravských Židů, kteří byli pro příjezdu v září 1943 umístěni v rodinném táboře v Osvětimi-Birkenau
		květen: poslední hromadný transport z Terezína do rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau
		23. 6.: návštěva delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže a dánské vlády v Terezíně
		10. 7.: proběhla selekce v rodinném táboře v Osvětimi-Birkenau
		10. – 12. 7.: likvidace terezínského rodinného tábora, zplynování těch, kteří selekcí neprošli
		16. 8. – 11. 9.: natáčení propagandistického filmu v Terezíně
		září až říjen 1944: tzv. likvidační transporty z Terezína do Osvětimi
		září: znovu vychází časopis Kamarád (čísla 20-21)
		4. 10. 1944: Eva deportována spolu s maminkou do Osvětimi
		podzim 1944: vzniká v Praze Výbor křesťanské pomoci židovským dětem, jehož členem je Přemysl Pitter
		2. 11.: zastaveno vraždění v plynových komorách v Osvětimi
		26. 11.: plynové komory v Osvětimi vyhozeny na příkaz nacistů do vzduchu
1945		26. 1. – 16. 3.: z Prahy, Ostravy a Olomouce jsou do Terezína deportováni Židé žijící v tzv. smíšených manželstvích a jejich děti
		leden: evakuace koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim
		leden: Pavel absolvoval pochod na vlak do Vladislavi (Loslau) a vlakový transport do Mauthausenu
		leden: Eva absolvovala s maminkou pěší pochod smrti z Grünbergu v Dolním Slezsku přes protektorát směrem na Volary; Evě se podařilo z pochodu utéci, ukryla ji rodina z Postřekova u Domažlic
		5. 2.: 1200 terezínských vězňů odjíždí vlakovým transportem do Švýcarska (v transportu bylo 95 osob z Čech a Moravy)
		11. 2.: Růženka deportována spolu s tatínkem transportem AE 3 z Prahy do Terezína
		březen: Pavel absolvoval pochod smrti z Mauthausenu do Melku a nazpět
		duben: Pavel absolvoval další pochod smrti z Mauthausenu do Gunskirchenu
		Od 20. dubna: do Terezína přijíždějí evakuační transporty z vyklizovaných táborů
		květen: Růženka se vrací s tatínkem z Terezína domů do Prahy
		léto 1945: pro Evu přijela do Postřekova rodina její tety Ilony
		24. 4. až červen: tyfová epidemie v Terezíně zavlečená sem evakuačními transporty
		3. 5.: vzniká Česká pomocná akce pro Terezín
		4. 5.: jednotky SS opouštějí Terezín
		5. 5.: velitel Terezína, Karl Rahm, opouští i se svou rodinou Terezín
		6. 5.: provolání Mezinárodního červeného kříže k terezínským vězňům
		7. 5.: pražský rozhlas vyzývá k pomoci Terezínu
		8. 5.: boje v okolí Terezína; večer Terezín osvobozen vojsky Rudé armády postupujícími na Prahu
		8. 5.: KONEC VÁLKY V EVROPĚ
		10. 5.: vojenským velitelem Terezína se stává major Kuzmin, příslušník Rudé armády
		11. 5.: oficiální likvidace ghetta v Terezíně
		28. 5.: zřízena repatriační komise + zahájena repatriace bývalých vězňů ghetta
		15. 5.: Přemysl Pitter získává od České národní rady pro účely zřízení dětských ozdravoven konfiskované zámky ve Štiříně, Olešovicích, Lojovicích a Kamenici u Prahy
		květen 1945 – květen 1947: pobyt dětí z bývalých koncentračních táborů v ozdravovnách na zámcích poblíž Prahy
		22. 5.: do ozdravoven přijíždí prvních 40 židovských dětí z Terezína
		červen 1945: Pavel se vrátil do Pardubic
		8. 6.: Martin přijíždí do ozdravovny v Kamenici, později přemístěn do Štiřína
		23. 6.: Eva Ginzová, Petrova sestra, přijíždí do ozdravovny ve Štiříně
		26. 7.: příjezd prvních 56 německých dětí z internačního tábora v Praze do ozdravoven v zámcích u Prahy
		13. 8.: Martin odjíždí z ozdravovny domů k matce
		17. 8.: ukončení práce repatriační komise pro Terezín
		28. 8.: Alice se vrací z Anglie do Prahy
		listopad 1945: poslední repatrianti opouštějí Terezín
1946		červenec 1946: Eva přijíždí do Prahy do sirotčince v Belgické ulici
1947		květen: „akce zámky“ organizovaná Přemyslem Pitterem ukončena

 
 
LEGENDA:
 

Růženka Friedová	Eva Löwidtová
Alice Justitzová	Pavel Werner
Martin Glas	Petr Ginz

 
 
» zpět na ZAČÁTEK OSY